Koronavirus může být pomyslným hřebíčkem do rakve multilateralizmu, nebo budíčkem pro vzkříšení OSN a mezinárodní spolupráce. V prvním ze tří článků se podrobněji podíváme na tři multilaterální trendy, které pandemie nejspíš posílí. Patří k nim ústup globalizace, vzestup Číny a nástup digitalizace. Ve zbylých článcích budeme analyzovat priority OSN, které pandemie změní, a šance pro mezinárodní spolupráci, které pandemie přinese.
V Evropě se zavřely hranice, továrny, obchody i školy.
Trend č. 1: Ústup od globalizace k nacionalizmu. Multilaterální systém se již před pandemií potýkal s krizí důvěry. Země se častěji uchylovaly k jednostranným řešením. Prezident Trump tuto doktrínu shrnul: „Budoucnost nepatří globalistům, nýbrž patriotům“. Na jedné straně tlačil OSN a WTO k reformě, na druhé podrýval jejich autoritu, když říkal: „pravidlům hry se podřídíme jen, když budou hrát pro nás“.
Začátek pandemie zvýraznil nacionalistické kroky. Státy zavřely hranice. Každý sháněl zdravotní materiál a ochranné pomůcky na úkor ostatních. Některé země zakázaly jejich vývoz. Staré spory ožily. USA a Čína se navzájem obvinily, kdo virus zplodil. Írán svalil vinu na americké sankce a Palestinci zase na izraelskou okupaci.
S postupem času se situace uklidňuje a multilaterální řešení nabývají na významu. Světová banka a MMF uvolnily miliardy dolarů na podporu ekonomik. IOM a UNHCR předcházejí epidemii v uprchlických táborech. Lídři G20 se zavázali k zajištění plynulých dodávek zdravotnického materiálu a vybavení. WTO monitoruje přijímaná obchodních opatření.
Pod drobnohledem je i WHO, která koordinuje pomoc slabším zemím, testy léků a vývoj vakcíny. Kritika prezidenta Trumpa vůči WHO znalce multilaterální politiky (a americké vnitřní politiky) nepřekvapila. Bez ohledu na fakta, co WHO udělala dobře a co špatně, je v pozadí souboj USA a Číny o dominanci v mezinárodních organizacích.
Dopad krize bude na různé regiony světa různý.
Trend č. 2: Ideologický boj mezi Západem a Východem. Američanům vadí, že už nemohou sami diktovat pravidla hry. Indie a Brazílie se hlásí o větší slovo a zastoupení v OSN. Rusko multilaterální systém navenek ctí, protože svoji velikost odvozuje též od minulosti. Místo podlamování OSN se soustředí na oslabování moci ostatních států.
Je to především Čína, která prosazuje alternativní model multilateralizmu pod hesly „harmonický rozvoj“ či „vzájemně prospěšná spolupráce“. Za hesly se skrývají peníze, které Čína nabízí formou projektů Nové hedvábné stezky. A pak je tu ještě něco, co se penězi koupit nedá – rostoucí atraktivita čínské modelu vládnutí pro ostatní země.
Expertní mise WHO do Číny byla ostře sledovaná.
Wuhan se zatím nestal druhým Černobylem. Čínské vedení z něho vyšlo vítězně, i když pod povrchem to bublá. Čína je dávána za příklad ostatním zemím, které jsou závislé na jejích dodávkách. Čínská a ruská pomoc těžce zkoušené Itálii byly hlasitě propagovány. Doktor Aylward z WHO řekl: „kdybych dostal koronavirus, chtěl bych se léčit v Číně“.
Nejde jen o WHO, bitva o narativ multilateralizmu probíhá napříč OSN. Pandemie nejspíš posune ideologické váhy ve prospěch východního pojetí. Autoritativní režimy prostě s tímto typem krize bojují lépe. Čínský model však nemusí být atraktivní pouze pro rozvojové země. I v západních demokraciích se sledování lidí pomocí mobilů může stát nástrojem „vyššího dobra“.
Burzy se propadají, ale akcie Netflixu jdou nahoru.
Trend č. 3: Digitalizace v mezinárodní diplomacii. Digitální technologie postupně pronikají do práce OSN. Humanitární organizace využívají big data pro předvídání konfliktů a katastrof. Organizace WIPO zaregistrovala první patent nikoliv od člověka, ale od umělé inteligence. Roboti nahrazují dělníky, na což reagovala ILO přijetím Deklarace o budoucnosti práce.
S pokračující panikou se burzy propadají, ovšem akcie internetových firem jdou nahoru. Co před pár lety viděli vizionáři, si v době pandemie uvědomuje každý. Digitalizace změní způsob, jakým pracujeme, jakým se učíme a jakým bojujeme. Digitální svět není jen odrazem reálného světa, digitální svět realitu tvoří. Práce, zábava i ideologický boj dnes probíhají přes internet.
Už před pandemií panovala nedůvěra ve fakta. Prezident Trump označil koronavirus za „hoax“. V Africe se šíří zvěsti, že tam virus zavlekli Evropané. Západní demokracie jsou znejistěny, což Rusko využívá pro svou propagandu. Pandemie akcelerovala internetový souboj narativů. Uznávané autority jako WHO ztrácí kredit, když se neopírají o transparentní fakta. Svět nebojuje pouze s epidemií, ale i s infodemií.
Pokud se negativní trendy naplní, bude OSN po pandemii více roztříštěná mezi Západ a Čínu a méně schopná čelit digitálním výzvám. Bude hodně záležet, jak koronavirus zamíchá kartami mezi velmocemi. Zatím to vypadá na triumf Číny, ale důvěra společnosti v komunistické vedení byla nahlodána. Růst nezaměstnanosti může ovlivnit výsledky prezidentských voleb v USA, zatímco pokles ceny ropy může snížit schopnost Ruska intervenovat v zahraničí. A Evropská unie může z krize vzejít silnější, než se dnes zdá. Výsledky amerických voleb neovlivníme, ale sílu a soudržnost EU ano.