Lidstvo, zvířata a příroda. Tři sféry, jedno zdraví.
Naši doktoři i babičky říkali, že zdraví máme jen jedno. Všichni jejich starou radu známe, ne všichni se podle ní řídíme. V globální zdravotní komunitě má „jedno zdraví“ ještě další význam. Znamená totiž, že zdraví lidí, zvířat a životního prostředí je neoddělitelné. Jsou natolik propojené, že jedno nemůže existovat bez druhého. Například 60% léků proti rakovině pochází z rostlin.
OSN odhaduje, že až milionu druhů rostlin a zvířat hrozí vyhynutí. Úbytek biologické rozmanitosti je asi 100x rychlejší v důsledku působení člověka, než by byl v důsledku přirozené evoluce. Lidé více cestují, kácejí pralesy, vysouší mokřady. Pronikají do posledních zákoutí přírody a přicházejí do styku s divokými rostlinami a zvířaty. Ovšem ne vždy si z tohoto styku odnesou zázračný lék proti rakovině.
Od vztekliny ke koronaviru
Švýcaři zvolili originální způsob, jak očkovat lišky proti vzteklině.
Pandemie koronaviru připomněla význam jednoho zdraví. Vědci předpokládají, že virus SARS-CoV-2 pochází ze zvířat, nejspíše netopýrů. Stejně jako ebola, MERS, Zika a stovky virů před nimi. Jedním z nejstarších zvířecích virů, který provází lidstvo od starověku, je vzteklina. Nejčastěji se přenáší ze psů, lišek a dalších divokých zvířat. Po propuknutí klinických příznaků, když virus pronikne do nervového systému, je prakticky pokaždé smrtelná.
Tedy byla smrtelná do doby, než koncem 19. století Louis Pasteur vynalezl na očkování. K výrobě vakcíny používal vysušenou králičí míchu a pacienti museli absolvovat až 14 očkování. Od té doby se očkování proti vzteklině zdokonalilo, ale přesto na ní dnes umírá 60 tisíc lidí ročně, nejčastěji v Asii a Africe. Česko patří k třicítce zemí, které jsou Světovou organizací pro zdraví zvířat (OIE) klasifikované jako bez vztekliny.
Základem úspěchu je očkování psů a dalších domácích mazlíčků a přísná kontrola jejich pohybu přes hranice (očkovací pasy pro zvířata). Jak ale očkovat divoká zvířata, která v přírodě volně migrují a jejich odchyt je složitý? Zajímavé řešení použili biologové ve Švýcarsku. Očkovací látky ukryli do kuřecích hlav, které shazovali z helikoptér. V 80. letech minulého století tak v Alpách „napršelo“ 150 tisíc kuřecích hlav. Lišky si pochutnaly a ještě se u toho dobrovolně naočkovaly.
Antibiotická rezistence
Antibitika se nekontrolovaně šíří mezi lidmi, zvířaty a přírodou.
Když se posuneme ze světa virů do světa bakterií, najdeme další příklad, jak je zdraví na této planetě propojené. Alexander Flemming objevil penicilín v podstatě náhodou, když mu vyrostl v plesnivé Petriho misce. Ukázalo se, že jde o zázračný lék, který hubí bakterie. Ovšem bakterie se nevzdaly bez boje. Postupem času si některé kmeny, například zlatý stafylokok, vybudovaly na penicilín rezistenci.
Farmaceutické firmy sice vyvinuly silnější antibiotika, ale i na ně si některé bakterie časem vybudují rezistenci. V podstatě jde o souboj technologie s evolucí, který lidstvo nemusí vyhrát. Na světě ročně zemře 700 tisíc lidí na následky infekcí způsobených bakteriemi, na které běžná antibiotika nezabírají. Antibiotika jsou někdy předepisována zbytečně a netrpěliví pacienti je často nedoberou, čímž dávají bakteriím šanci.
Problém však není pouze ve zdravotnictví, ale také v zemědělství. Evropská unie v roce 2006 zakázala používání antibiotik ve velkochovech. Zemědělci v jiných zemích zvířata stále krmí antibiotiky, aby předcházeli nemocem a urychlili jejich růst. Prostřednictvím výkalů se antibiotika vsakují do země a dostávají do vodního a potravinového řetězce. Takže zpátky k lidem, kteří je konzumují, aniž o tom ví.
Jedno zdraví a jeden cíl udržitelného rozvoje
Šéfové WHO, FAO a OIE zahájili v roce 2018 trojstrannou spolupráci.
V bohatých zemích se biologické zemědělství a ekoturistika staly populární značkou. Rozvojové země však řeší problém, jak nakrmit miliardy svých obyvatel. Hned druhým cílem OSN je vymýcením hladu a třetím cílem je zdraví pro všechny. Život na souši a vodě jsou teprve na čtrnáctém a patnáctém místě. Ovšem všechny cíle musíme vnímat komplexně. Lidé nebudou zdraví, pokud nebudou žít ve zdravé přírodě se zdravými zvířaty a rostlinami.
Proto se tři odborné organizace OSN spojily dohromady, aby podpořily koncept „jednoho zdraví“. Jedná se o Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), Organizaci pro výživu a zemědělství (FAO) a již zmíněnou Světovou organizaci pro zdraví zvířat (OIE). V loňském roce se k této trojici přidal Program OSN pro životní prostředí (UNEP). Snad se pandemie stane budíčkem, jak tuto spolupráci posílit. Protože zdraví na této planetě máme jen jedno.