Reklama
 
Blog | Michal Kaplan

Bitva o budoucnost internetu se přenáší i na půdu OSN

Koronavirová krize připomněla, že naše společnost a ekonomika jsou stále závislejší na internetu. Více lidí pracuje z domova, více dětí se učí na dálku a více obchodů se uzavírá elektronicky. Lidé na internetu hledají fakta o epidemii, ale také na něm tráví spoustu volného času. Tradiční ekonomická odvětví slábnou, ale akcie Amazonu a Netflixu letí vzhůru.

Architektura řízení internetu je nepřehledná (Zdroj: DiploFoundation)

Internet není centrálně řízeným systémem, alespoň tak nebyl navržen. Vyvinul se poněkud živelně odspoda. Původně akademický a částečně vojenský projekt se časem přelil do civilních a komerčních sfér každodenního života. Při svém růstu spoléhal na technické protokoly, často dohodnuté v rámci roztodivných skupin s divnými zkratkami:

  • ICANN je nezisková organizace, byť napojená na americké ministerstvo obchodu. ICANN přiděluje generické domény a spravuje IP adresy.
  • IETF je pracovní skupina počítačových inženýrů. Donedávna se do ní mohl přihlásit prakticky každý, kdo projevil zájem. IETF činí rozhodnutí podle hesla „rough consensus and running code“, tj. když to technicky funguje a zhruba všichni s tím souhlasí, tak to tak bude.
  • 3GPP je platforma sedmi regulačních organizací ze Severní Ameriky, Evropy a Asie (ovšem bez Číny), která mj. dohaduje technické standardy pro mobilní sítě, včetně 5G.

V době, kdy na internetu závisí bezpečnost a prosperita celé planety, se tento trochu „punkový“ model řízení internetu začíná přežívat. Některým zemím vadí přílišná závislost ICANN na americké vládě. Jejichí inženýři naskočili do IETF pozdě a nemohou jeho rozhodnutí tak snadno ovlivnit. Proto se nezápadní země snaží přenést regulaci internetu do mezivládních struktur OSN, ve kterých mají větší vliv.

Aktivita Číny v organizaci ISO na tvorbu standardů roste.

Nejstarší specializovanou agenturou OSN je Mezinárodní telekomunikační unie, která vznikla už v roce 1865 pod názvem Mezinárodní telegrafická unie. Telegrafy byly postupem času nahrazeny mobily a routery, ale charakter práce ITU přetrval. Unie alokuje rádiové spektrum, vydává technické standardy a pomáhá méně vyspělým zemím překonat digitální mezeru.

V roce 2003 se v Ženevě konal Světový summit o informační společnosti, na nějž navázalo Fórum pro řízení internetu (Internet Governance Forum – IGF). Potkávají se na něm nejen zástupci vlád, ale také byznysu, akademie a neziskové sféry. Proto hovoříme o „multistakeholderovém modelu“. Diskutují o všem možném, ale nepřijímají závazná rozhodnutí. Ty stále do značné míry závisí na nevládních skupinách jako ICANN či IETF.

Na konferenci ITU v Dubaji v roce 2012 se členské země rozdělily do dvou bloků. Skupina 89 zemí v čele se Spojenými arabskými emiráty, Ruskem a Čínou vyzvala ITU, aby se věnovala otázkám regulace internetu. Skupina 55 zemí, včetně USA, Evropské unie, Kanady a Austrálie, dokument odmítla podepsat. Demokratické země chtějí zachovat decentralizovaný model, kdy žádná vláda ani organizace nemá tlačítko, kterým by mohla internet ovládat. Autoritářským režimům by se takové tlačítko hodilo.

Sítě 5. generace přinesou revoluci a internetové propojení věcí každodenního života.

Nicméně hlasy, aby regulace internetu byla přenesena z nepřehledných nevládních skupin či nezávazného multistakeholderového fóra na oficiální mezivládní půdu OSN, přibývaly. Pomohla jim i Snowdenova aféra v roce 2013, která odhalila masové odposlouchávání telefonů a datové komunikace ze strany amerických tajných služeb. Jednou z postižených političek byla brazilská prezidentka Dilma Rousseff, která se překvapivě spojila s ICANN a následující rok hostila globální summit o regulaci internetu.

Dalším kolbištěm se stala konference ITU v roce 2017 v Buenos Aires. Přestože konference měla být věnována pomoci chudým zemím, opět se na ní svedl spor o řízení internetu. Chudé země se cítily odstrčené, a proto se spíše stavěly na stranu Číny a Ruska, než na stranu demokratického bloku. Vždyť Čína jim v rámci „digitální hedvábné stezky“ nabízela levné úvěry a pomoc s rozvojem digitální infrastruktury.

Čínský vliv na chod ITU vzrostl, když se generálním tajemníkem stal Houlin Zhao, bývalý zaměstnanec čínského ministerstva pošt a komunikací. Na konferenci v Dubaji v roce 2018 byl potvrzen na další čtyřleté období. Jeho nástupce bude zvolen na konferenci ITU v Bukurešti v roce 2022 a již se začíná spekulovat o jménech. Jedním z kandidátů by mohl být například Rashid Ismailov z Ruska, který dříve pracoval pro společnostech Nokia, Ericsson i Huawei.

Generální tajemník ITU mluví na konferenci v přítomnosti šéfa společnosti Alibaba

ITU by měla technické standardy určovat nezávisle a neutrálně, aby všechny firmy měly rovné podmínky. Čínské firmy Huawei, ZTE, Dahua  získaly v určitých segmentech, jako sítě 5. generace či rozpoznávání obličejů, náskok. Když se čínské standardy pod rouškou OSN rozšíří globálně, znevýhodní to západní firmy a může to prý přinést bezpečnostní rizika. Jelikož sítě 5G budou podpírat „internet věcí“, existují obavy z možných zadních vrátek. Co když cizí firmy získají přístup do lednice ve vaší domácnosti?

Huawei a spol. mohou zpracovávat data od miliardy lidí bez velké potřeby řešit ochranu jejich soukromí. K miliardě Číňanů, na kterých firmy cvičí své algoritmy umělé inteligence, přibývají stamilióny Afričanů. Zimbabwe uzavřelo smlouvu s čínskou firmou CloudWalk a Uganda podepsala s Huawei kontrakt na nákup pouličních kamer. Huawei instaloval nejdelší podmořský 100G kabel, který propojuje západní pobřeží Afriky od Portugalska po Jihoafrickou republiku.

Právě společnost Huawei je asi nejvíce skloňována. Kvůli jejímu napojení na čínskou vládu a pochybnostem o ochraně soukromí jí některé země jako USA, Japonsko a Austrálie vyřadily z veřejných zakázek na 5G sítě. Když se Německo rozhodlo tento krok nenásledovat, USA mu pohrozily přerušením spolupráce tajných služeb. Diplomatickou roztržku vyvolalo zatčení Meng Wanzhou, finanční ředitelky a dcery zakladatele Huawei, koncem roku 2018 v Kanadě.

Různé země přijímají opatření na ochranu své kritické infrastruktury.

Evropská unie posílila screening čínských investic do odvětví, která považuje za strategicky citlivá. Čína si proto stěžuje, že jde o nekalý konkurenční boj. Když bude Huawei vyřazena z veřejných zakázek, nejspíš je vyhrají evropské firmy Nokia či Ericsson nebo americké Cisco. Rovněž generální tajemník ITU v roce 2019 prohlásil, že nařčení proti Huawei jsou vedena politicky, nikoliv na základě vědeckých důkazů.

Společnosti Huawei a China Mobile v září 2019 předložily ITU návrh na novou architekturu internetových protokolů („New IP“). ITU se těmito návrhy bude zabývat na konferenci v únoru 2021, která byla posunuta kvůli koronaviru. USA a evropské země argumentují, že IP protokoly by nadále měla řešit nevládní skupina inženýrů IETF, nikoliv mezivládní organizace ITU.

Bitva o budoucnost internetu pokračuje. Zůstane internet decentralizovaným systémem, ve kterém bude zaručena svoboda slova a ochrana soukromí? Nebo převáží čínskými firmami tlačené standardy pro centralizovaný a vládou kontrolovaný internet? ITU jako globální organizace by měla dbát na to, aby pro celý internet platily univerzální technické standardy. Jinak hrozí, že se internet rozštěpí na dva či více menších internetů.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama